Proběhlo

Velikonoční go camp 2009

Na jaře probíhal velikonoční go camp v Braňanech, Meziboří a Mostě. Byla jsem povzbuzena z Božího jednání a služby našich mladých. V Mostě přistoupili k evangelizaci novým způsobem formou ankety a zvaní na programy. V Braňanech navazovali na vztahy s dětmi a mládeží z minulých go campů, kdy šlo o získání důvěry obce i rodičů. Na Meziboří se účastníci go campu se setkali s menším ohlasem ze strany dětí i mládeže na místním sídlišti.

Věra Pohořalá

Braňany

Postupně jsem s radostí pozoroval, že účastníci go campu přijeli opravdu jen proto, aby sloužili a ne s jinými motivy. Na začátku jsme vyšli do města a zvali na hřiště. Překvapili nás, protože na hřišti byli první den snad všichni. Bavil jsem se s Lukášem (fanda Isacharu, kulturní referent), který byl pověřen zastupitelstvem obce, aby nás měl na starost. Chtěl odejít, že je unavený, ale zůstal se mnou. Měl jsem v úmyslu se s ním více seznámit a mluvit s ním o Bohu. Po skončení her na hřišti s námi ještě děcka zůstaly u auta a povídaly si. Máňa, za kterou jsem se posledně modlil (aby Manchester vyhrál Premier league) si mě pamatovala a přišla za mnou. Další den, v pátek, měly děcka karneval a diskotéku od 16h. Paní správcová se nám nabídla, že s námi bude na hřišti již od 13:30 hod. Připravili jsme si stanoviště (kreslení ocasu praseti na papíře poslepu, slalom, trakař, skok, hod atd..). Moc velká účast nebyla, zvlášť těch starších, nakonec se ale při vyhlášení sešlo dost dětí. Po stanovištích jsme měli připravenou scénku a 2 tance. Hráli jsme scénku „čas“. Na začátku jsem nahlas na celé hřiště přečetl z Bible Jan 3,16. Všichni, kdo tam seděli a poslouchali, včetně paní správcové slyšeli, jaká je pro ně šance v jejich životech. Mohl jsem jim říct zprávu o Ježíši. Bylo to moc fajn, poslouchali, neohrazovali se. Byl to silný moment. Poslední den jsme si připravili výlet, bojovku po fáborkách. Modlili jsme se, aby Pán přivedl ty, které tam chce mít. Byli jsme zvědaví, jestli půjdou i ti starší... přišli a byli skvělí. Uvědomili jsme si, že to byla velká Boží milost, protože v jejich věku (17 let) jít na bojovku po fáborkách byl slušný výkon? Bojovku jsme postavili na rovinu skupinek, aby byla příležitost pro osobní rozhvory. Viděl jsem, že Terka s Aničkou si povídaly s Máňou a četly si Bibli, protože chtěly přečíst desatero. Po bojovce jsme zůstali na hřišti. Pinkal jsem si s Lukášem z Braňan volejbalovým míčem. Při každém úderu jsem řekl jedno přikázání. Nepočítal jsem je, tak jsem se zasekl, ale Lukáš je asi počítal, protože řekl, že ještě 2 chybí. Překvapilo mě to. Večer jsem si uvědomil, že jsem vlastně provolával nad městem Braňany Boží přikázání, vnímal jsem v tom velkou moc. Byl jsem Pánu vděčný za momenty, kdy mě podržel, kdy jsem mohl mluvit evangelium.
Byl jsem vděčný za skupinu, která se sešla, protože všichni přijeli proto, aby sloužili a byli ochotni. Jako kolektiv jsme si to moc užili, i v Boží přítomnosti..

Ondra Schütze

Meziboří

Během velikonočních prázdnin proběhl go camp v horském městečku Meziboří, stejně jako tomu bylo loni na podzim a v létě. Bylo tedy na co navazovat. I když začátek go campu doprovázely technické a organizační potíže, podařilo se druhý den nastartovat tradiční go campový rytmus dopoledního duchovního času a příprav s odpoledními programy na místě. Z důvodu časové tísně při přípravě se program nesl spíše v klasickém duchu, stanovišť, bojovky a workshopů, zaměřených na mladší dorost a děti, ale došlo i na snahu o kontakt s mládežníky skrze basketbal.
Přesto se nedomnívám, že by tím byla naše služba výrazněji poznamenána, možná místy slabší příprava byla vynahrazena vynikajícím nasazením celého týmu, který dokázal statečně spolupracovat i v někdy nelehkých podmínkách nutné improvizace. Proto bych všem na tomto místě každému jednotlivci poděkovat, za jeho podíl na našem společném díle, také náš dík směřuje samozřejmě ke kuchařům, kteří se starali o náš „chléb vezdejší“. Tento go camp nepatřil k těm jednoduchým, situace byla dost odlišná od toho, co jsme tam očekávali, protože byl neobvykle menší počet dětí a i odezva na nás byla slabší, například se nám na rozdíl od léta moc nedařilo prorážet v osobních rozhovorech s mládeží. Stejně jsem však toho názoru, že naše služba nebyla marná a v rámci tohoto místa měla smysl, i když okamžité ovoce nebylo vidět.

Jenda Krajník

Most

    Go camp v Mostě proběhl jinak, než jsme zatím byli zvyklí. Odehrával se ve dvou rovinách.
    1. Anketa – průzkum veřejného mínění v ulicích
    2. Večerní čajovny
    Cílem ankety v ulicích nebylo pozvat lidi do církve, ale dozvědět se, jak lidé vně církve myslí. Měli jsme sice s sebou pozvánky, ale dohodli jsme se, že je dáme až na základě projeveného zájmu. Výsledkem je cca 400 vyplněných anketních listků (naprostá většina lidí ráda spolupracovala, i když se v odpovědích ukazoval typický mostecký ateistický skepticismus), o pozvánku si řekla asi čtvrtina dotazovaných, s několika jednotlivci došlo k delšímu rozhovoru. Večerní čajovny pro nás byly také novou zkušeností. Každý večer byl jiný, na jednom vystoupila kytaristka Mary z Rakovníka, na jiném jsme se dívali na film Most. Divadelní představení (označení scénka nestačí) bylo naprosto unikátní. Skvělé bylo, že se nechali (mimo anketu) pozvat kamarádi našich mládežníků a všichni byli výrazně dotčeni atmosférou, zvěstí, Pánem Bohem. A skvělé bylo také to, jak z nás Bůh během krátné doby udělal tým, že jsme mohli projít procesem změn, při kterém se každý večer viditelně zlepšovala naše služba.
    Osobně se těším na podzim. Věřím, že jsme se vydali správným směrem. Děkuji všem mosteckým účastníkům, a Bohu. Dal nám to nejdůležitější (The MOST important) – spasení skrze víru v Ježíše. Chci to předávat dál.

Milan Let

Počet návštěv: